Psychopatie – psychopati mezi námi
Nejřív krátké představení Dr. Roberta Harea, předního odborníka na psychopatii:
Dr. Robert D. Hare je renomovaný badatel v oboru kriminální psychologie. Hare je emeritním profesorem University of British Columbia, kde byl jeho výzkum zaměřen na psychopatologii a psychofyziologii. Vyvinul tzv. Psychopathy Checklist (PCL) a Psychopathy Checklist Revised (PCL-R), [Hare uvádí dvacet znaků, podle nichž lze poznat psychopata. Soubor byl vyvinutý v osmdesátých letech, dnes je známý pod zkratkou PCL-R (Psychopathy Checklist-Revised)], který se běžně využívá pro diagnostikování psychopatie a který je dále užitečný k předpovídání možnosti násilného chování. Hare funguje jako poradce pro program FBI pod názvem Child Abduction and Serial Murder Investigative Resources Center (CASMIRC)a konzultuje rozličné britské a severoamerické vězeňské správy.
Dr. Hare strávil více než 35 let výzkumem psychopatie a vyvinul Hare Psychopathy Checklist-Revised (PCL-R), a je spoluautorem jeho následovníků, Psychopathy Checklist: Screening Version (PCL:SV), P-Scan, Psychopathy Checklist: Youth Version (PCL:YV) (verze pro mladistvé), a Antisocial Process Screening Device (APSD).
Poznámka: Podle Lobaczewského, zhruba 1% populace tvoří rození-genetičtí psychopati, dále 5% ostatních psychopatií a charakteropatií, neboli povahových poruch (například kvůli fyziologickému poškození mozku) Dále se musí přičíst dalších zhruba 12% populace, kde se projevuje náchylnost být ovlivněn psychopaty do té míry, že přebírají jejich způsob chování a tudíž se stávají psychopaty. V názvosloví Lobaczewského se jedná o tvz. ponerizaci.
Život s psychopatem nemusí být od samého počátku nesnesitelný. Takový psychopat dokáže okouzlit ženské srdce, šaramantně mluvit o všem možném, a pokud je přistižen při lži, vytasí se pravděpodobně s nějakou historkou. Na konci ale bývají zlomená srdce, podlomené sebevědomí nebo dluhy. Psychopat si výčitky nedělá.
Stále více odborníků zastává názor, že chování psychopatů souvisí nejen s okolními vlivy jako například s fungováním rodiny, ale má i své biologické příčiny. Neexistuje gen, který by byl za trestné chování odpovědný, ale určité funkční anomálie mohou představovat predispozice k násilným trestným činům.
Vedle dědičných predispozic svou roli hraje nepochybně i výchova a prostředí. Asociální podmínky, v nichž děti vyrůstají, a především zneužívání dětí, může trvale ovlivnit jejich osobnost. Zkušenost ukazuje, že zneužívané děti se stávají předmětem soudních líčení obvykle dvakrát. Jednou jako oběti, podruhé jako pachatelé.
Lhaní, krádeže nebo týrání zvířat patří k typickým projevům, ať už jde o děti vyrůstající v nevhodném prostředí nebo o psychopaty s dědičnými dispozicemi, kteří pocházejí často ze spořádaných a zámožných rodin.
Jediný vliv, který rodinné prostředí na dítě má je, že ovlivňuje způsob kterým se psychopat bude projevovat. Psychopat který vyroste ve stabilní rodině, s přístupem k pozitivním a vzdělávacím zdrojům, se může stát zločincem s bílým límečkem, nebo pochybným podnikatelem, politikem, právníkem, soudcem nebo se bude realizovat v jiném oboru. Někdo jiný se stejnými, původem ze sociálně slabého prostředí, se může stát běžným podvodníkem, tulákem, žoldákem nebo násilníckým zločincem. Pointou je, že společenské vlivy a rodinná výchova pouze tvarují vyjádření této poruchy, ale nemají žádný vliv na schopnost jednotlivce cítit empatii, nebo rozvinutí svědomí.
Robert Hare jednou odevzdal článek pro vědecký žurnál. Tento článek obsahoval záznamy EEG, které pocházely od skupiny několika dospělých mužů, kteří vykonávali jazykový úkol. Redaktor žurnálu Hareovi vrátil jeho článek s odůvodněním, „že ty záznamy EEG nemohly být od skutečných lidí.“ Ale byly. Byly to EEG záznamy psychopatů.
Evoluční biologové tvrdí, že psychopatické chování může být pro své nositele v určitém ohledu pozitivní, protože nedostatek emocí a citu jim usnadňuje přežít. To není útěcha pro ty, kteří musí soužití s psychopatem snášet. Tresty a nápravná opatření nepomáhají, protože psychopat není schopen vžít se do pocitů své oběti a pocítit lítost. Recidiva u trestných činů je u psychopata dvakrát pravděpodobnější než u ostatních delikventů, u násilných deliktů až trojnásobná. Nápravu obvykle nepřináší ani psychoterapie. Psychopat dokáže svým jednáním ovlivnit výsledky terapie a dosáhnout dřívějšího propuštění.
Poznámka: Většina lidí má několik dětí, na jejichž výchovu věnují mnoho času a úsilí. Psychopati se jenom páří. Výchově dětí věnují velmi málo své energie.
Většina mnohonásobných vrahů jsou psychopati, kteří necítí se svými oběťmi nejmenší slitování. Zachovali si vjemové a duševní funkce jako normální lidé, ale jejich společenské chování je patologické a způsobené psychickou anomálií. Jde o lhostejné inteligentní jedince, kteří neuznávají jiná pravidla než svá vlastní. Občas prožívají hluboké duševní krize, které mají nepředvídatelné následky. Jejich nebezpečnost nelze odhadnout. Často oklamou i zkušené psychiatry.
Hare je autorem testu, při kterém jsou na papíru napsaná slova citově neutrální jako stůl, židle, okno a dále i slova typu láska, štěstí, smrt, které obvykle vyvolávají určité pocity. Zatímco u normálních jedinců se mozek zabývá citově zabarvenými slovy poměrně dlouho, psychopatičtí jedinci nejsou schopni spojit si je s nějakým pocitem.
JAK SE POZNÁ PSYCHOPAT
PCL-R (Psychopathy Checklist-Revised) - běžně se využívá pro diagnostické účely ve výzkumné a klinické praxi a obsahuje následující body, tedy charakteristiky, které psychopat obvykle má:
- výmluvnost a povrchní šarm
- přehnané sebevědomí a pocit důležitosti
- neustálé hledání prožitků, pocit nudy
- chorobné lhaní
- podvodné a manipulativní jednání
- absence svědomí a pocitu viny
- citová povrchnost
- chlad, nedostatek empatie
- příživnický životní styl
- oslabená sebekontrola
- promiskuita
- problematické chování od raného věku
- absence reálných dlouhodobých cílů
- impulzivnost
- nezodpovědnost
- neschopnost přijmout důsledky vlastního jednání
- početné manželské (nebo manželství podobné) vztahy
- kriminalita v mladistvém věku
- nerespektování pokynů a úkolů
- různorodá kriminalita
A nakonec postřeh jednoho člověka, který trpěl v rukou psychopata:
„Svět má jen jeden problém. Psychopaty. Jsou dva základní druhy psychopatů: sociální a asociální. Jejich základním rysem je pronikavá, utkvělá a nutkavá touha vnutit své bludy druhým.
Jak se bránit,když máte na začátku vztahu na nose růžové brýle a děláte vše co si ON přeje.Dokáže s vámi manipulovat tak,že si nejste schopni připustit,že přícházíte o přátele a známé.A když vám brýle spadnou z nosu a snažíte se vymanit .....tak teď jste teprve narazili.
Vztah s psychopatem- je to jako na houpačce...nedokáže bez vás být ..chybíte a houpačka jde nahoru.Vy jste na vrcholu blaha a najednou letíte dolů a nedokážete pochopit ten jeho úsměv když vás vidí trpět..a tak pořád dokola.
Dokážete říci DOST a ukončíte tenhle vztah?? Nikdy vás nenechá ho ukončit.I když si najde nového partnera,vždy se něčím připomene..Tihle lidé mají vzácný dar najít nezahojenou ránu a znovu vám ji otevřít...vy přece nemáte nárok být spokojení...
Anonymnířekl(a)...
Není snad nic horšího,než-li přiznat - žíji s psychopatem.Vše,co bylo v článku řečeno je naprosto přesné.Jak může psychopat zabíjet,aniž bude kýmkoli podezírán?Velmi rafinovaně.Partner je kořist,na jejíž získání psychopat vynaloží neuvěřitekné množství energie,osobního šarmu a peněz.V případě,že se podařilo,začíná bizardní kolotoč neuvěřitelných situací.Slabý patrner,který se nezblázní či sám sebe nezavraždí,často vážně onemocní a zemře,protože to prostě vzdá.Já se provdala za charismatického vdovce s dvěma malými dětmi.Sama jsem měla dceru z prvního manželství a v prvních měsících manželství jsem byla vážně přesvědčena,že jsem potkala "prince na bílém koni".Manžel sice nejevil příliš zájmu o chod rodiny-byl přece pan ředitel a velmi vytížený!Dobře však rodinu zajišťoval,tak jsem vše ostatní obstarávala já.Co mi od začátku kazilo radost byl diferencovaný vztah k dětem.A to nejen chladný vztah k mé dceři,ale i rozdíly ve vztahu ke svým dětem.Vše bylo v rodině podřízeno racionálnímu kalkulu a plánům otce. Já,jako manželka jsem každý den dostávala úkoly na A4 a ke každému bodu jsem musela poznamenat spolněno a jak.Nesmějte se,prosím,já jej vážně velmi milovala a obdivovala. Ano,to je chování psychopata,který je vždy krok před vámi a velmi efektivně zabrání svému odhalení...Až nyní,kdy jsem při studiu narazila na definici psychopatického jedince a na tento skvěle napsaný článek jsem tzv.doma...Mám před sebou dilema,jak řešit situaci.Nejsem dobrodruh,abych si myslela,že vše zvládnu sama.Požádám o pomoc odborníky a budu muset posbírat opět síly,neboť tuším,že mne čeká nelehká cesta... Vše dobré :-)