Anonymnířekl(a)...
Není snad nic horšího,než-li přiznat - žíji s psychopatem.Vše,co bylo v článku řečeno je naprosto přesné.Jak může psychopat zabíjet,aniž bude kýmkoli podezírán?Velmi rafinovaně.Partner je kořist,na jejíž získání psychopat vynaloží neuvěřitekné množství energie,osobního šarmu a peněz.V případě,že se podařilo,začíná bizardní kolotoč neuvěřitelných situací.Slabý patrner,který se nezblázní či sám sebe nezavraždí,často vážně onemocní a zemře,protože to prostě vzdá.Já se provdala za charismatického vdovce s dvěma malými dětmi.Sama jsem měla dceru z prvního manželství a v prvních měsících manželství jsem byla vážně přesvědčena,že jsem potkala "prince na bílém koni".Manžel sice nejevil příliš zájmu o chod rodiny-byl přece pan ředitel a velmi vytížený!Dobře však rodinu zajišťoval,tak jsem vše ostatní obstarávala já.Co mi od začátku kazilo radost byl diferencovaný vztah k dětem.A to nejen chladný vztah k mé dceři,ale i rozdíly ve vztahu ke svým dětem.Vše bylo v rodině podřízeno racionálnímu kalkulu a plánům otce. Já,jako manželka jsem každý den dostávala úkoly na A4 a ke každému bodu jsem musela poznamenat spolněno a jak.Nesmějte se,prosím,já jej vážně velmi milovala a obdivovala. Ano,to je chování psychopata,který je vždy krok před vámi a velmi efektivně zabrání svému odhalení...Až nyní,kdy jsem při studiu narazila na definici psychopatického jedince a na tento skvěle napsaný článek jsem tzv.doma...Mám před sebou dilema,jak řešit situaci.Nejsem dobrodruh,abych si myslela,že vše zvládnu sama.Požádám o pomoc odborníky a budu muset posbírat opět síly,neboť tuším,že mne čeká nelehká cesta... Vše dobré :-)